fbpx

Strašně mě těší, když se mi lidé na tréninky vrací, říká Šárka – rozhovor

DBfull-206

Je na čase, abychom vám představili naše trenéry, se kterými se můžete setkat na našich trénincích po celé České republice. Vyzpovídali jsme je, položili jsme jim pár otázek, na které nám rádi zodpověděli, tak se o nich pojďte něco dozvědět.

Se Šárkou se můžete potkat na pražských trénincích. Šárka o Běhejsepsem věděla ještě dřív, než si pořídila svého vlastního psího parťáka a tak není divu, že o pár let později je i součástí celého Běhejsepsem týmu.

Čím Tě canicross tak očaroval že ses rozhodla ho začít běhat?
Od malička jsem chtěla psa. A na vysoké škole mě začalo bavit běhání, takže když konečně přišlo na to, že jsme se rozhodli si čtyřnohého parťáka pořídit, vybírala jsem i podle toho, aby se mnou zvládnul běhat. O canicrossu jsem něco málo věděla, Běhejsepsem jsem po očku sledovala, a proto, když jsme si pořídlili malého Guinnesse, nemohla jsem se dočkat, až mu bude rok a budeme moct začít běhat. Canicross mě lákal ještě předtím, než jsme si ho na vlastní kůži poprvé vyzkoušeli. Přišlo mi to totiž jako ideální kombinace, když chce člověk trávit čas se psem a zároveň dělat něco pro sebe.

Co Tě přimělo se stát trenérem? Co Tě na trénování baví nejvíce?
Když jsem se rozhodla, že by mě bavilo trénovat, měli jsme za sebou s Guinnessem už tři roky trénování pod několika pražskými trenéry. Napadlo mě to po pravdě ve chvíli, kdy jsem začala běhat s kamarádkou a její fenkou Českého strakáče – tehdy mi došlo, že mě strašně baví předávat dál to, co jsem se naučila při trénincích a při běhání s Guinnessem. A taky ve chvíli, kdy mi řekla, že jsem (prý) skvělý motivátor. Trénování je vážně super a jsem moc ráda, že tu příležitost mám. Strašně mě potěšilo, když se mi začali lidé na tréninky vracet a pomalu se tam utvořila parta, na kterou jsem se každý týden těšila. Zároveň jsem poznala spoustu úžasných lidí, kteří jsou mi obrovskou inspirací. A další super věc je, že mám opravdu štěstí na psa, který je schopný “roztahat” skoro kteréhokoliv psa a svoje nadšení šíří na všechny strany – většinou dost hlasitě.

 

Můžeš nám představit Tvé čtyřnohé parťáky/parťáka?
Guinness (trochu přerostlá border kolie) je můj první pes. Vysněný parťák na běhání a výlety. Původně jsem si představovala malou a lehkou border kolii, která mi bude skákat do náruče a záda, ale jak Guinness rostl, bylo mi jasné, že za ním radši budu koordinovaně vlát. Z malého štěňátka s obrovskýma tlapkami vyrostl srdcař, neunavitelný senzační parťák, který s námi nevynechá jediný trek ani výlet. Už s námi zažil (skoro) ferratění v Itálii, trekování po Švédsku a Norsku, kde jsme byli s karavanem a několik treků v Rakousku i v Česku. Spaní ve stanu naštěstí zvládá bravurně.

Jaké máš plány do budoucna na letošní sezónu? Můžeme očekávat Tvou účast na našich závodech?
V téhle chvíli se zotavuju ze zranění kolena, na dovolené v Rakousku jsem si přetrhla přední křížový vaz, takže jsem si od běhání a trénování na chvilku musela dát pauzu. Už je to ale na dobré cestě a nemůžu se dočkat, až zase vyběhnu. Ze závodů se neskutečně těším na Dog Biatlon! To je tak parádní akce, která mě nadchla a překvapila svojí energií a neopakovatelností. Pokud to vyjde, ráda bych se zúčastnila i nejkratší etapy Dog Epicu, ale uvidím, jak zdraví dá nebo nedá.

 

Jak často trénuješ? Trénuješ převážně se psy v tahu nebo běháš více se psy na volno?
Když jsem ještě mohla běhat pravidelně (a doufám, že se to vrátí zase brzo zpátky), tak jsem měla tréninky dvakrát týdně a o víkendu jsme si většinou zaběhli delší vzdálenost pro radost, to spíš ale na volno než v tahu. 

Věnuješ se i nějakému jinému (i bezpsímu) sportu?
No, běhání, ale když můžu, vezmu psa s sebou aspoň na volno. Mám za sebou ale i několik běžeckých závodů, kam bych psisko rozhodně netahala – třeba Vltava Run nebo Třeboňský maraton. Jinak rekreačně jezdím na kole (tomu se teď budu kvůli rehabilitaci určitě věnovat víc, tak třeba časem hecnu i ten bikejöring) koloběžce a občas si jdu ráda zalézt na stěnu.

 

Co zahraniční závody nebo jiné velké závody? Láká Tě to?
Láká, ale ještě jsem se k tomu nedostala. Ale věřím, že není všem dnům konec a někam za hranice se jednou podíváme.

Co bys doporučil všem, kteří chtějí začít běhat canicross?
Začněte! Je to nádherný relax a hlavně neskutečná psina. Nejlepší samozřejmě je, když to baví i vašeho psího parťáka, ale za mě je jakákoliv aktivita, kde jste spolu a aspoň jednoho z vás to baví, naprosto úžasná.

Děkujeme Šárko za rozhovor a přeje hodně štěstí nejen v následující sezóně!