fbpx

Kateřina Bluchová: Toho druhého v tom nesmíš nechat

Katka Bluchová všem dokazuje, že k úspěchu v canicrossu není třeba speciálního tažného psa. Stačí vůle a speciální nadšení. Naposledy to dokázala na ME ve Francii, kde vybojovala třetí místo.

Jméno: Kateřina Bluchová

Disciplína: canicross ženy

Umístění: 3. místo

Plemeno psa: beauceron

 

Jak ses k běhání se psem dostala?
V roce 2009 jsme si s manželem pořídili psa, jelikož jsme byli dost aktivní a chtěli jsme i pořádného hlídače, padla volba na Bosíka. To, že existuje canicross jsme v té době ani pořádně netušili. Ikar WS již od malička strašně rád tahal a my nevěděli co s ním, tak jsem s ním, když mu byl rok a nějaký ten měsíc bez prakticky jakéhokoliv vybavení pro canicross začala běhat. Po prvním tréninku jsem zjistila, že to nebude úplně ono, běžet s Ikarem na „kousacím“ postroji a s vodítkem kolem pasu. Rychle jsem zapnula internet a začala hledat informace co je k běhání se psem potřeba, nakoupila vybavení a v roce 2011 jsme se již zúčastnili prvních závodů v Radíkově u Olomouce a Hradeckého midu v Bělči nad Orlicí.

Co pro tebe běhání se psem znamená?
Líbí se mi, že je to souhra dvou, snažíte se ani jeden toho druhého v tom nenechat a když to nakonec v závodě dobře dopadne, 🙂 tak je to taková ta pomyslná třešnička na dortu.

Jsi romantička nebo sportovec-dravec?
Když jsem na trati tak snad dravec ☺, ale když jen fandím ostatním, tak asi romantička, už se mi párkrát stalo, že při úspěchu přátel mi ukápla nějaká ta slzička :-).

Máš někdy chuť pověsit to na hřebík a sportovat si jen tak, sama se sebou?
Mám, třeba před letošním ME 🙂 14 dnů před odjezdem hlídat a kontrolovat pesany, aby se jim nic nestalo. Doma ze mě byli tak trochu na nervy 🙂

Kolik máš doma psů a kolik času ti tak zabere jejich trénink?
Dva aktivně závodící, jak už jsem výše psala Beaucerona Ikara Warrior Soul a Evropského saňového psa Citadellu z Robovy louky. Samotný trénink nám trvá zhruba kolem 30 minut, často mi s tréninkem pomáhá můj manžel Jan Blucha nebo kamarádka Kristina Fryzová, trénujeme 3–4 x týdně, ale záleží na závodech nebo momentální sezoně, jsou období v roce, kdy netrénujeme s pesany vůbec a dopřáváme jim jiný druh zábavy.

Trénuješ zvlášť sebe a zvlášť psy nebo se ti daří trénink vás obou skloubit dohromady?
Jelikož se sama snažím závodně běhat, trénink s pesany beru většinou jako druhou fázi, když mi to časově vychází s prací 🙂

Byla tvoje příprava nějak speciálně upravená pro ME?
Co se týče mého osobního tréninku, tak jsme se s trenérem Augustinem Šulcem dohodli trochu běžeckou přípravu přizpůsobit – tímto bych mu chtěla velmi poděkovat. Trénink psů jsem po až tak ne úplně vyvedeném MČR off snow, trochu upravila, abych vše doladila do ME.

Co se ti na ME líbilo?
Prakticky vše, krásný areál, super parta lidí, organizace, výborný servis tvůj a tvé ženy (pozn. red. děkujeme) 🙂

Co se ti naopak nelíbilo?
Vlažná voda ve sprchách.

S jakými ambicemi jsi na ME jela?
Jelikož jsem po MČR měla trošku smíšené pocity, říkala jsem si první půlka dobrý, první pětka bude skvělý úspěch. Medaile mě hodně překvapila navíc získaná s jiným plemenem než je Evropský saňový pes. 🙂

Jaké jsou tvé další (nejen) sportovní plány?
Příští rok už snad rodina a pokusit se v roce 2016 zúčastnit Evropské grand prix v ČR nebo ME 2017 Mikolow – Kamionka 🙂

 

Další rozhovory s reprezentanty na ME 2014:

Ivo Vacke: Vděčný kritik

Veronika Navrátilová: Baví mě vyhrávat

Petr Fochler: Jaký pán, takový pes

Martina Štěpánková: Nejdřív psi, pak já.

František Říčka: V týmu to je o emocích

Michal Tobiášek: Jsem dravec

Tomáš Merta: Budu vás chytat za prdel!

Václav Vančura: Jsem nepolíbený romantik

Petra Grexová: Vyběhnout bez psa už nikdy!