Koloběžka se psem: Jak? 2. díl

Koloběžkování je čím dál tím populárnější. Ještě aby ne! Je to skvělá varianta mezi během a kolem. No a k tomu všemu k ní stačí zapřáhnout psa, a rázem je z toho scooterjöring. Jak s tím tedy začít?

V prvním koloběžkovacím díle jsme si vysvětlili, proč vůbec koloběžkovat. Nejen že vám koloběžka ušetří naběhané kilometry, navíc díky ní můžete potrénovat daleko více. A také máme ozkoušeno, že to baví nejen vás, ale i čtyřnožce. Teď je na čase si ukázat, jak by měla vypadat vaše první společná jízda a na co nezapomenout. 

Vybavení je základ

V první řadě je potřeba se ujistit, že máte na scooterjöring vhodné vybavení. Základem je dobře padnoucí dlouhý postroj (třeba Freemotion), který používáte i při canicrossu. Pak nezapomeňte na celoodpružené vodítko, ale v délce 2,8 m, abyste do psa nenajeli. A v neposlední řadě "bike" anténa, která zabraňuje zachycení odpruženého vodítka do předního kola.

Poprvé bez psa

Když už máte koloběžku, jeďte se projet sami, bez psa. Vyzkoušejte si, jak se na ní jezdí, přejeďte i pár nerovností, sjeďte a vyjeďte kopec. Taky nezapomeňte ozkoušet brzdy a zkusit si zatáčky. Stačí jedna krátká vyjížďka, ale bude k užitku, věřte nám.

Než vyrazíte na trénink

Stejně tak jako před běhacím tréninkem nezapomeňte psa zavodnit, vyvenčit, protáhnout a rozehřát. Právě proto je canicross ideální průpravou pro koloběžku, protože tam se naučíte tohle všechno. Že se psem neběháte? Zkuste naše společné tréninky, kde vás to naši trenéři moc rádi naučí.

A jde se zapřáhnout, co by měl pes umět?

• Pes by měl znát postroj a vědět, že se v něm tahá a pracuje. To je právě něco, co se naučíte na canicrossu.
• Také by ale měl znát koloběžku. Ukažte mu ten nový stroj, pár metrů popojeďte se psem na volno, aby si zvykl na zvuky a tak podobně.
• Je super umět i stranové povely, na koloběžce je to přece jen rychlejší než při běhu a na rozcestí vám to ušetří první karambol, který by pro další trénink nemusel být vůbec dobrý pro psychiku psa.
• Pak by taky pes v postroji měl umět stát v klidu a na napnutém vodítku, abyste vy mohli v klidu nasednout.
• Samozřejmostí je i povel na start a zastavení.
• A taky nezapomeňte, že psovi musí být nejméně rok.

S rituály začněte hned

Rituály pomáhají psovi se orientovat v tom, co se zrovna děje. A tak když děláte vše stejně, pes už pozná, že se jde ven, na výlet nebo do auta. Udělejte to tak i s koloběžkou, a to ještě před první vyjížďkou. Zavodněte psa, protáhněte a tak dále, můžete zakomponovat i namočení psa. V momentě, kdy oblečete postroj, je psovi už dávno jasné, o co jde.

Po doběhnutí si se psem pohrajte a odměňte ho. Odměňujte ideálně hračkou nebo nějakou dobrotou a sundejte mu postroj, aby věděl, že je konec práce. Potom nezapomeňte na vychození a následný strečink.

Jak na první zapřažení? 

První zapřažení proveďte opravdu radostně, bez stresu nebo nadávek. Nemá to cenu a psa demotivujete. Srovnejte si psa směrem dopředu, dejte mu vodítko. Je super jít s někým dalším, kdo psa takto přidrží a vy mezitím nasednete. Nikdy nenechávejte psa ke koloběžce připnutého samotného, mohl by vyběhnout a táhnout ji za sebou. Když jste takhle připraveni, stačí říct startovací povel a hurá, jede se!

Kdybyste cítili, že váš pes netáhne tak, jak by měl nebo je z nové aktivity ve stresu, najděte si zkušenějšího sparing partnera a vyrazte s ním i jeho psem, ať to váš hafan může okoukat.

Pozor na terén

A teď ještě si ujasnit, kudy jet. Měkké lesní cesty, které by měly převažovat, střídejte s pískem, polními cestami a nebojte se výjimečně přejet ani asfaltovou cestu. Asfalt by ale v žádném případě neměl dominovat. Pro psí packy je navíc dobré střídat povrchy – nejen, že to přispívá k pestrosti, ale zoceluje to psí tlapky, které pak mnohem více vydrží. Jen je pak nezapomeňte vždy zkontrolovat, někteří čtyřnožci mají polštářky citlivější a snáze si je poraní. U takových doporučujeme botičky. 

Jak jet a běžet daleko?

I když bude váš pes vypadat, že by vás na koloběžce táhnul desítky kilometrů, nedovolte mu to. Pro začátek vám bude stačit třeba 300–400 metrů a trénink od tréninku postupně vzdálenost prodlužujte až na 3–7 km. Vždy ale zohledňujte počasí a terén. A také myslete na to, že co pes uběhne v canicrossu, tady nehraje roli. 

Určitě myslete i na to, že pes by měl celou délku trasy sprintovat nebo alespoň cválat, jen tak má koloběžka pro psa tréninkový a “unavující” efekt. Pokud si chcete na koloběžce sami více zajezdit, nechte psa část trati tahat a zbylou část ho pak pusťte na volno.

A co je hlavní. Ne-pře-pá-lit to. Když vidíte, že to váš pes nezvládá (a to klidně i u vaší dvacáté, ne první, jízdy), klidně ukončete trénink dřív. Sundejte postroj a zbytek trasy nechte psa jít na volno. Lepší když trénink utnete vy, než kdyby pes zjistil, že to může udělat on tím, že sám zastaví. To se pak špatně odnaučuje.